Čekání na pořádný simulátor, to je pravidelný stav nejen mezi hrami komerčními, ale i mezi freewarovkami. Naštěstí jsme se alespoň v tom druhém sektoru konečně dočkali, protože Dogfight simulátorem je, a to netradičním, ale parádně hratelným. Ale postupně.
Dogfightem nazýváme vzdušné souboje jeden na jednoho. Překvapivě to není tak úplně náplní Dogfightu, ačkoli si jich také užijeme až do sytosti. Základní nápad je jednoduchý: máme dvě strany válečného konfliktu, přičemž každá má jednu základnu skládající se z hlavní budovy, kulometu, protileteckého flaku a několika dalších budov. Z této základny vylétají na tu soupeřovu nejrůznější letouny - stíhačky, bombardéry, vrtulníky, nebo dokonce vzducholodě, za účelem jejího zničení a zy účelem zničení útočících nepřátel. Do jednoho z nich se posadíte i vy.
Ve hře vás přivítá rozsáhlé menu, které je celé v němčině. Takže vězte, že zaškrtávací políčka v horní části obrazovky znamenají zapnutí/vypnutí různých budov a letounů. Pokud tedy vše vypnete, budete na obrazovce skoro sami, jen vy a nepřítel, pokud zapnete vše, rozpoutá se slušná bitevní řež. Dále je výběr strojů, do kterých můžete usednout. Jedná se o slušné množství letounů, namátkou slavný vrtulník Hind, stíhačky F-14 Tomcat,
F-16 Falcon, Mig-29 Fulcrum, Su-27 Flanker nebo AH-64 Apache, a to jsem nabídku ještě zdaleka nevyčerpal. Rozdíly mezi nimi jsou pochopitelně znát, ale nemusíte se na druhou stranu bát příliš složité simulace - k ovládání budete všehovšudy potřebovat pět kláves - dvě na změnu směru pohybu (rychlost měnit nemůžete) a tři na střelbu z kulometu, raket vzduch-vzduch a bomb.
Celá hra je zpracována ve 2D prostředí, na které nahlížíme z boku. První, čeho si asi všichni všimnete, bude vysoká kvalita grafického zpracování. Je možná pravda, že grafiky ve hře zase až tak moc není, přeci jen se pohybujeme jen na ploše velikosti cca tří obrazovek, ale pozadí v rozlišení 800x600 (což je na freewarovku stále ještě hodně), roztomilé modely letadel nápadně připomínající ty, které si někteří z nás složitě slepovali a následně nechávali rozšlapávat sourozenci, jsou opravdu parádní.
A jak dopadla hratelnost? Tady Dogfight trochu připomíná ne až tak dávno recenzovanou hru Ace. Létáte po herní ploše, střílíte na nepřátelské letouny, vypouštíte za nimi rakety, kterých ovšem máte omezený počet, a čas od času se pokoušíte bobmardovat i soupeřovu základnu (pokud vypnete flak, jde to docela lehce, ale nezapomeňte, že ani vaše základna nebude bráněna zrovna nejlépe). Za všechny sestřely získáváte body podle obtížnosti,
takže zatímco za stíhačku dostanete třeba 200 bodů, za vzducholoď už rovných 1000. Vrcholem je potom vybombardováním hlavní budovy v nepřátelské základně, která je za 2000 (ovšem nejprve je třeba si poradit s dotěrným flakem).
Jedinou výtku bych tak měl k hudební stránce hry: ať jsem se snažil sebevíc, nepodařilo se mi zaslechnout jedinou ilustrativní melodii, což je velká škoda, neboť jinak je Dogfight hrou téměř dokonalou.
Pochopitelně hra obsahuje i multiplayer, a to i v módu split screen na jednom počítači, což je opravdu zábava, se kterou se jen málokterá freewarovka může srovnávat. Jen škoda, že má druhý hráč své okénko s počtem bodů a výzbroje umístěno v polovině hráče prvního, takže tam neustále musí koukat. To je ale jen muška na jinak bezchybném módu více hráčů, který radikálním způsobem prodlužuje životnost hry.
Suma sumárum tu tak máme zatím nejlepší freeware simulátor - se skvělou grafikou, inovativním herním systémem, rozsáhlým "vozovým parkem", hratelností, která exceluje zejména v multiplayeru a řadou dalších kladů. Velikost necelých 4 megabajtů by vás tak rozhodně neměla odradit!
| Dogfight |
| Výrobce: |
Thorsten Kuphaldt |
| Status: |
freeware |
|
| Systémové požadavky: |
Pentium 266, 32 MB RAM |
| Platforma: |
Windows |
| Homepage: |
Dogfight |
|
| Klady: |
Velký počet nejrůznějších letounů, inovativní herní systém, vysoká hratelnost, možnost multiplayeru, fantastická grafika. |
| Zápory: |
Slabší ozvučení. |
| Verdikt: |
Doposud nejlepší freeware simulátor. |
| Hodnocení: |
88% |
|
|
Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už 
lidí
